Víte, jak vypadaly socialistické Vánoce? Zde je stručný přehled

.

Ježíšek je prostě Ježíšek. Přesto měly Vánoce za socialismu hodně zvláštních okamžiků, mezi nimiž nesměly chybět jinak nedostupné pomeranče. Pojďme si představit několik věcí, jak prožívali lidé tyto zimní svátky.
ozdoby na stromku
Vánoce byly, stále jsou a budou ve znamení pohádek. Ovšem ne každý měl doma televizi. Tu si mohli dovolit jen opravdu buď vysoce postavení lidé, nebo člověk s vyššími příjmy. I když se točily na svoji dobu prvotřídní filmy a komedie, pohádky jsou i nyní na první příčce sledovanosti. Slavnostní program i v dnešní moderní době nabídne takové, které vznikaly v 70. letech. V té době byly barevné televize nedostatkovým zbožím, proto se i na tuzemském trhu objevovaly malé přenosné televizory z Číny. Na nich mohli děti sledovat tolik populární Tři oříšky pro Popelku nebo Malou mořskou vílu. Ani pohádka Princ a Večernice ale nezůstávala pozadu. Dospělí se odreagovali na komediích Marečku, podejte mi pero či na několika dílné sérii Homolka a Tobolka. Nesměly chybět Silvestry s Vladimírem Menšíkem, jakožto nejsledovanější pořad celého roku.
prskavka v ruce
Tenkrát nebyly hračky, jako jsou dnes. Žádný roboticky se hýbající pejsek, mluvící panenka nebo gumovací pero. Dárky z ČSSR nebo SSSR tehdy dokázaly rozzářit snad všechny dětské oči. Hitem 80. let se staly digitální hry z Ruska. Ještě dnes se dají sehnat v cenové relaci kolem tří tisíc korun. Kluky vždy nadchl samopal, který vydával rachot snad po celém sídlišti, a celkově mezi českými výrobky vedla stavebnice Merkur. Obrovské oblíbenosti se dočkala“céčka“. Původně šlo o plastové závěsy, které se do sebe spojovaly, ale díky množství a variabilitě se brzo staly sběratelskými kousky.
Největším dárkem pro děti však byly jakési uhelné prázdniny. Kvůli trvajícím mrazům, které dokázaly poničit i koleje, nemohly být dopraveny do škol zásoby uhlí. Děti se tak během prodloužených Vánoc proháněly po ulicích a zahradách, kde sáňkovaly, stavěly sněhuláky a koulovaly se. Spolu s dospělými vyrážely i za sportem. Typické dovolené byly s ROH, a kdo nepatřil mezi odboráře, jezdil na svátky na vlastní chatu nebo si nějakou pronajmul. Vánoce měl každý rád. Rodiny držely pospolu alespoň po tento čas, přestože nedostatek zboží na trhu působil tak trošku komplikace. I když bylo málo například pomerančů, o Vánocích se dovážely z Kuby. Měly tvrdou slupku, šly hůře oloupat, ale chuťově byly dobré. Stejné to bylo i s mandarinkami nebo banány. Občas se daly sehnat „pod pultem“. Oproti tomu tuzemských potravin bylo o něco víc. Pivo a brambory se daly koupit stejně tak jako kapr. Štědrovečerní tabule se tedy podobala té dnešní. I u stromečku to bylo skoro totožné. Jen řetěz na něm byl z větších a barevných svíček, přičemž pokud jedna praskla, většinou nesvítila pak žádná. Občas se i stalo, že sem tam ohořela záclon od svíček voskových.

Víte, jak vypadaly socialistické Vánoce? Zde je stručný přehled
Ohodnoťte příspěvek
.