Dokáže někdo definovat, která žena je opravdu dobrou matkou? Je to ta, která zůstane s dítětem celé tři nebo čtyři roky doma a poté pracuje pouze na částečný úvazek, aby ho stihla vodit na kroužky a včas vyzvedávat? Nebo to může být ta, která jde po pár měsících zpátky do práce a svěří dítě do péče babičce, či chůvě, případně ho dá po roce do jeslí?
Troufne si někdo hodnotit, co je dobře a co špatně? Dle mého to ukáže až čas a dá najevo potomek sám, podle toho, jaký člověk z něj vyroste. Nikde není psáno, že zrovna matka, která s dítětem tráví 24 hodin denně, se mu také opravdu věnuje. Dítě může sedět celý den před televizí a ona u počítače a jen ho okřikovat, ať jí dá pokoj. Nebo obráceně.
Ne, neexistuje návod na to, jak být dobrou matkou. Jisté je jen jedno. Dokonalá nejsme žádná. Vždycky budeme dělat nějaké chyby, ale to je také v pořádku. Svět není dokonalý, náš partner není, naše děti také ne.
Důležité je, nezůstat na výchovu sama. Zapojit také partnera a zbytek rodiny. Poslouchat rady a některé si třeba vzít k srdci. Vídat se s kamarádkami a podnikat společné výlety s dětmi. A hlavně nezapomínat na duševní očistu a vyrazit si čas od času někam bez potomka. Ať už s partnerem nebo s kamarádkou. Návštěva holiče, kosmetiky, večeře nebo nákupy s kamarádkou. Je jedno, co podniknete, ale odpočinout si od vyměňování plínek, kojení a dětského žvatlání, to občas všechny potřebujeme, abychom si zachovaly zdravý rozum.
Existuje hodně výchovných směrů a způsobů a bylo napsáno bezpočet knih, kterými se můžete nechat inspirovat a čerpat z nich. Ale nenapodobujte žádný. Zkuste být svá a vytvořit si svůj způsob výchovy, který bude vyhovovat Vám i Vašemu dítěti. Základem je láska (ale ne ta opičí), tolerance a chuť podílet se na utváření osobnosti malého človíčka, který Vám říká mami.